Svatý novomučedník Gorazd II.,

biskup český a moravsko-slezský



Fotografie sv. Gorazda II.

Obsah této stránky:
Jeho život několika slovy
Z díla sv. Gorazda, nového mučedníka
Sborník »Pastýř a Martyr«
Další statě o tomto pravoslavném světci naší doby
Adresy na jiné publikace
Přehled literárního díla vladyky Gorazda
Modlitební služba ke sv. mučedníkovi Gorazdu
Ikonografie a dochované záběry


Pravoslavný episkop Gorazd, český a moravsko-slezský
(Narozen: 26. května 1879; mučednicky zemřel: 4. září 1942)

První nástupce na moravském biskupském stolci svatého Metoděje po tisíci letech. Svatý Metoděj před svým blaženým skonem určil za svého nástupce sv. Gorazda I., který byl nedlouho po Metodějově smrti spolu se všemi učedníky cyrilometodějskými z Moravy vyhnán latinským kněžstvem a uchýlil se na Balkán, kde pak dále pokračovala Metodějova biskupská linie. Na Moravě však byla vyhnáním pěti Metodějových žáků (Gorazda, Klimenta, Angelára, Nauma a Sávy) a drastickou likvidací cyrilometodějské slovanské církve Metodějova linie ukončena; dále se na Moravě můžeme setkat již jen s biskupy latinskými a převážně nepravoslavnými1. Metodějova cyrilometodějská církev byla obnovena až na začátku XX. století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. (v Bělehradě 1921). Tímto obnovením nemáme toliko na mysli obnovení východního obřadu u nás, ani pouze sloužení bohoslužeb v národním jazyce, či vrácení možnosti ženatého kněžstva (to vše jsou věci jistě důležité, duchem prvokřesťanské, ale nikoliv nejpodstatnější); především máme na mysli obnovení pravoslavné Církve - tedy Církve zachovávající víru svatých apoštolů, prvokřesťanské obyčeje a autenticky křesťanskou duchovnost.

Jeho život „několika slovy...“

Rodným jménem Matěj Pavlík. Původně byl katolickým knězem. Setkali bychom se s ním v duchovním proudu, který v dobách kolem vzniku České republiky usiluje o reformu římsko-katolické církve v duchu prvokřesťanské praxe (bohoslužba ve srozumitelném jazyku, ženaté kněžstvo apod.). Po papežově odmítnutí jakýchkoliv reforem opouští tento proud římskou církev a lidé masově přestupují do nově se utvářející Československé církve (dnes s přídomkem "husitská"). — Tato církev se v oněch dobách představuje jako orientovaná k pravoslaví a přijímá základy pravoslavné věrouky a posvátné tradice. O Pravoslaví se zdejší lidé dozvídají, že zachovává apoštolskou posloupnost biskupů, uznává sedm všeobecných sněmů, má sedm (hlavních) svátostí a netrpí pozdějšími dodatky ve víře a v církevní praxi jako církev římská. Hnutí Československé církve se však bohužel rozděluje na proud liberální (vedený dr. Karlem Farským) a proud pravoslavný, v jehož čele stanul sv. Gorazd II. Ti, kdo si chtějí zachovat původní pravoslavnou orientaci, musejí z Československé církve vystoupit a vstoupit do nově utvořené místní pravoslavné církve. Představitelem Československé pravoslavné církve se posléze stává vladyka Gorazd. — Budují se pravoslavné chrámy (jedinečná architektura; dnes patří mnohé z nich mezi stavební skvosty Moravy a chráněné kulturní památky), do češtiny jsou překládány texty bohoslužeb, organizuje se život církve - to vše pod vedením a inspirací biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší... Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou nepředstíranou zbožností, askezí a hlubokým duchovním životem - mnozí v něm již za jeho života viděli světce. — Ideově se ve svém dílu obnovitele pravoslaví u nás obracel především k čistotě a jiskře prvotního křesťanství a k cyrilometodějství, na něž se stále odkazoval. Českou pravoslavnou církev viděl a představoval jako jedinou právoplatnou nástupkyni církve založené zde sv. Cyrilem a Metodějem, oprávněnost čehož neúnavně dokazoval. — Součástí obnovování pravoslaví u nás byl i zápas proti mnohým, kteří tomuto Božímu dílu nepřáli a útočili na ně všemi prostředky. Vladyka musí neustále vyvracet zlomyslné pomluvy, svádět nerovný boj s mocnými a bránit pravoslavnou církev před bouří nenávisti, která ji chtěla smést z naší země. Dnes vidíme, že Bůh byl s ním. — Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného chrámu v Praze - tedy pod katedrálních chrámem biskupa Gorazda. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe (přestože o úkrytu parašutistů v kryptě zpočátku vůbec nevěděl), nabízeje svůj život za životy ostatních a zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky. Veškeré pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, jejich zařízení rozkradeno, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých: Václava a Ludmily, Ivana Českého a Prokopa Sázavského... Spolu s nimi i se svatými Cyrilem a Metodějem i sv. knížetem Rostislavem a sv. Gorazdem I. i všemi svatými se za české pravoslavné dílo pod Božím trůnem přimlouvá tedy i nový mučedník - svatý biskup Gorazd II.





Z díla sv. biskupa Gorazda, které je dostupné v elektronické podobě:

  • Český pravoslavný katechismus sestavený vladykou Gorazdem (knížka na webu on-line)
  • Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu - jedna z populárně-vědeckých prací sv. Gorazda (knížka na webu on-line)
  • Episkop Gorazd: Odvodní spis - stať podrobně se zabývající problematikou pravoslavných jurisdikcí (srbské a cařihradské) působících u nás v době první republiky (tzv. „sawatiovská problematika“) (na webu on-line)
  • Poněmčování českých krajů a německá zemědělská kolonizace (z vědeckého díla biskupa Gorazda, příčiny, průběh a okolnosti germanizace českých zemí, součinnost římskokatolické církve, seznamy poněmčených obcí) (historická studie na webu on-line)
»Pastýř a martyr«
(výběr ze stejnojmenného sborníku statí o svatém vladykovi):

Další články, informace, vzpomínky a studie o svatém Gorazdu II.:

Na weblogu »Ambon«:

Adresy na jiné publikace:

  • Velký čin malé církve. Nové vydání knihy o úloze pravoslavné církve při ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha. (Kniha je plně dostupná na internetu)
  • Svatý nový mučedník Gorazd, biskup český a moravsko-slezský (1879–1942). Článek na weblogu Pravoslavné fórum.


Přehled literárního díla vladyky Gorazda:

  • Ústava pravoslavné eparchie v zemi České a Moravskoslezské (schválil a vydal tiskem, 1929-30)
  • Pamětní spis o právním postavení církve pravoslavné v Republice československé (1932) (Patří mezi jeho nejvýznamnější díla.)
  • Lidový sborník modliteb a bohoslužebných zpěvů pravoslavné církve (připravoval s kolektivem; první vydání 1933-34, druhé vydání 1951) (Na dlouhá desetiletí základní a prakticky jediná bohoslužebná kniha české pravoslavné církve.)
  • Pravoslavný katechismus (první vydání 1940, druhé vydání 1950) (knížka na webu on-line)
  • Sv. Cyril a Metoděj a jejich poměr k Římu a Cařihradu (pod pseudonymem „P. Malý“, 1936) (knížka na webu on-line)
  • Průvodce po katedrálním chrámu sv. Gorazda v Olomouci (jedná se o stručné životopisy svatých; sestaveno v r. 1940; vydáno 1987)
  • Pravidla pro duchovní osoby (1941)
  • Odvodní spis (historicko-pravní studie pro soudní jednání; 1942) (na webu on-line)
  • Poněmčování českých krajů (Historicko-náboženská studie; vydáno v knize „Biskup Gorazd: Z díla“) (historická studie na webu on-line)
  • Teorie o nerovnocennosti lidských ras (kritická úvaha; napsáno v r. 1941; vydáno 1999)
  • Co život přinášel (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
  • Po první světové válce (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
  • Nebezpečí (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
  • (Historicko-náboženská studie; vydáno v knize „Biskup Gorazd: Z díla“)
  • Mnoho článků v tisku. Založil týdeník „Za pravdou“ (1921) (V časopise Za pravdou (1921-1930) publikoval 172 větších článků a množství kratších komentářů a biblických úvah. V jiném časopise Věstník české pravoslavné eparchie (1930-1942) otisknul 101 větších článků a mnoho biblických nedělních rozjímání.)





Modlitební služba ke sv. mučedníkovi Gorazdu v PDF

Posvátné hymny ke vzývání sv. Gorazda

Tropar (hlas 4.)

Pravoslavných vůdce a moravské církve obnoviteli,
v Bohu moudrý přední z pastýřů, otče Gorazde,
jenž jsi s radostí trpěl za Pravdu,
pros milostivého Boha, aby spasil duše naše.

Kondak (hlas 2.)

Uprostřed proudů nejistoty duchovní
setrval jsi v pravdě jako démant nejtvrdší
a svému rodnému národu
zvěstoval jsi cestu spásy, Pravoslaví.
Po bohumilém životě učitele Evangelia,
velekněze a pastýře
přijal jsi trpělivě a hrdinně korunu mučednickou
od Spasitele Krista.
Mučedníku, světiteli, otče Gorazde,
pros za nás v Království Božím.

Dle znění redigovaného na konferenci moravských presbyterů 8. listopadu 1994 a následně schváleného posvátným synodem. (Při provádění notové sazby bylo u jednoho verše kondaku změněno dělení a zároveň byl upraven tvar jednoho slova.)

Tropar i kondak s notací v PDF

Ikona svatého Gorazda v PDF (velké rozlišení pro tisk).

Ikonografie světitele mučedníka Gorazda je k nahlédnutí v internetovém pravoslavném kalendárium k datu 4. září 2012 (resp. 2013; pro ostatní roky si upravte v adrese webu aktuální rok).


Archivní záběry a fotografie, které se dochovaly:

Záběry na počátku jsou ze svěcení pražského katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (29. září 1935). Na Ambonu je toto video s jinou písní (v závěru článku č. 731).





Poznámka:
1) Latinská církev byla sice jako celek až do r. 1054 pravoslavnou, ale zde na Moravě se latinské křesťanství presentovalo již v 9. století ve své heretické podobě: trojjazyčná hereze (sv. Konstantin-Cyril to nazval "pilátnictvím"), filioque (nejvážnější latinská hereze trvající až po dnešní časy a zasahující samo jádro křesťanské nauky - tedy deformující učení o přesvaté Trojici) a další, na které je poukazováno v historických památkách. (Zpět do textu)





Viz též stránky zabývající se pravoslavnou církevní historii v Československu:
Historická cesta Pravoslaví u nás
a
stránku cyrilometodějskou




<-Skok na seznam „za dveřmi“    <-<-Skok na Homepage

NAVRCHOLU.cz