Svatý novomučedník Gorazd II.,

První nástupce na moravském biskupském stolci svatého Metoděje po tisíci letech. Svatý Metoděj před svým blaženým skonem určil za svého nástupce sv. Gorazda I., který byl nedlouho po Metodějově smrti spolu se všemi učedníky cyrilometodějskými z Moravy vyhnán latinským kněžstvem a uchýlil se na Balkán, kde pak dále pokračovala Metodějova biskupská linie. Na Moravě však byla vyhnáním pěti Metodějových žáků (Gorazda, Klimenta, Angelára, Nauma a Sávy) a drastickou likvidací cyrilometodějské slovanské církve Metodějova linie ukončena; dále se na Moravě můžeme setkat již jen s biskupy latinskými a převážně nepravoslavnými¹. Metodějova cyrilometodějská církev byla obnovena až na začátku XX. století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. (v Bělehradě 1921). Tímto obnovením nemáme toliko na mysli obnovení východního obřadu u nás, ani pouze sloužení bohoslužeb v národním jazyce, či vrácení možnosti ženatého kněžstva (to vše jsou věci jistě důležité, duchem prvokřesťanské, ale nikoliv nejpodstatnější); především máme na mysli obnovení pravoslavné Církve - tedy Církve zachovávající víru svatých apoštolů, prvokřesťanské obyčeje a autenticky křesťanskou duchovnost.

Jeho život „několika slovy...“

Rodným jménem Matěj Pavlík. Původně byl katolickým knězem. Setkali bychom se s ním v duchovním proudu, který v dobách kolem vzniku České republiky usiluje o reformu římsko-katolické církve v duchu prvokřesťanské praxe (bohoslužba ve srozumitelném jazyku, ženaté kněžstvo apod.). Po papežově odmítnutí jakýchkoliv reforem opouští tento proud římskou církev a lidé masově přestupují do nově se utvářející Československé církve (dnes s přídomkem "husitská"). Tato církev se v těch dobách jeví jako pravoslavně se orientující. O Pravoslaví bylo totiž zdejším lidem dobře známo, že zachovává apoštolskou posloupnost biskupů, uznává sedm všeobecných sněmů, má sedm (hlavních) svátostí a netrpí pozdějšími dodatky ve víře a v církevní praxi jako církev římská. Hnutí Československé církve se však bohužel rozděluje na proud liberální (vedený dr. Karlem Farským) a proud pravoslavný, v jehož čele stanul sv. Gorazd II. Ti, kdož si chtějí zachovat původní pravoslavnou orientaci, musejí z Československé církve vystoupit a vstoupit do nově utvořené místní pravoslavné církve. Představitelem Československé pravoslavné církve se posléze stává vladyka Gorazd. Budují se pravoslavné chrámy (jedinečná architektura; dnes patří mnohé z nich mezi stavební skvosty Moravy), překládají se texty bohoslužeb, organisuje se život církve - to vše pod vedením a inspirací biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší... Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou nepředstíranou zbožností - mnozí v něm již za jeho života viděli světce. Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného chrámu v Praze - tedy pod katedrálních chrámem biskupa Gorazda. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe (přestože o úkrytu parašutistů v kryptě zpočátku vůbec nevěděl), nabízeje svůj život za životy ostatních a zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky. Veškeré pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, jejich zařízení rozkradeno, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých: Václava a Ludmily, Ivana Českého a Prokopa Sázavského... Spolu s nimi i se svatými Cyrilem a Metodějem i sv. knížetem Rostislavem a sv. Gorazdem I. a všemi svatými se za české pravoslavné dílo pod Božím trůnem přimlouvá tedy i nový mučedník - svatý biskup Gorazd II.

• Webová stránka s českým pravoslavným katechismem od sv. vladyky Gorazda.
• Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu - jedna z populárně-naučných knih sv. Gorazda - v elektronické podobě.
• Episkop Gorazd: Odvodní spis - delší text zabývající se problematikou pravoslavných jurisdikcí (srbské a cařihradské) působících u nás v době první republiky (tzv. „sawatiovská problematika“)
• Poněmčování českých krajů a německá zemědělská kolonizace (z vědeckého díla biskupa Gorazda, příčiny, průběh a okolnosti germanizace českých zemí, součinnost římskokatolické církve, seznamy poněmčených obcí)

Modlitební služba ke sv. mučedníkovi Gorazdu v PDF

Další informace a statě o svatém Gorazdu II.:

• Život a dílo sv. Gorazda (tento text naleznete v jiné verzi - místy doplněný a rozšířený - ke stažení jako PDF pro vytištění knížečky)
• Duchovní zápas sv. Gorazda II. se světem
• »Pastýř a martyr« (výběr ze stejnojmenného sborníku statí o svatém vladykovi):
  • Jaký byl vladyka Gorazd (vzpomínka spolupracovníka - prot. J. Leixnera)
  • Vladyka Gorazd, spravedlivec a mučedník (svědectví, archivy atd.)
  • Liturgická činnost svatého biskupa Gorazda, východiska, koncepce, cíle

Literární dílo vladyky Gorazda, biskupa českého a moravsko-slezského:

• Ústava pravoslavné eparchie v zemi České a Moravskoslezské (schválil a vydal tiskem, 1929-30)
• Pamětní spis o právním postavení církve pravoslavné v Republice československé (1932) (Patří mezi jeho nejvýznamnější díla.)
• Lidový sborník modliteb a bohoslužebných zpěvů pravoslavné církve (připravoval s kolektivem; první vydání 1933-34, druhé vydání 1951) (Na dlouhá desetiletí základní a prakticky jediná bohoslužebná kniha české pravoslavné církve.)
• Pravoslavný katechismus (první vydání 1940, druhé vydání 1950) (Na internetu zde)
• Sv. Cyril a Metoděj a jejich poměr k Římu a Cařihradu (pod pseudonymem „P. Malý“, 1936) (V elektronické podobě)
• Průvodce po katedrálním chrámu sv. Gorazda v Olomouci (jedná se o stručné životopisy svatých; sestaveno v r. 1940; vydáno 1987)
• Pravidla pro duchovní osoby (1941)
• Odvodní spis (historicko-pravní studie pro soudní jednání; 1942) (V elektronické podobě)
• Poněmčování českých krajů (Historicko-náboženská studie; vydáno v knize „Biskup Gorazd: Z díla“) (Na internetu zde)
• Teorie o nerovnocennosti lidských ras (kritická úvaha; napsáno v r. 1941; vydáno 1999)
• Co život přinášel (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
• Po první světové válce (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
• Nebezpečí (psáno po r. 1938; vydáno 1999)
• (Historicko-náboženská studie; vydáno v knize „Biskup Gorazd: Z díla“)
• Mnoho článků v tisku. Založil týdeník „Za pravdou“ (1921) (V časopise Za pravdou (1921-1930) publikoval 172 větších článků a množství kratších komentářů a biblických úvah. V jiném časopise Věstník české pravoslavné eparchie (1930-1942) otisknul 101 větších článků a mnoho biblických nedělních rozjímání.)

Ikona svatého Gorazda v PDF (velké rozlišení pro tisk).

Skok na seznam „za dveřmi“    Skok na Homepage